Košt vína 2008 - Jak to všechno bylo doopravdy.
Jak to všechno začalo...
No jednoduše. Jednoho dne zrána, roznesla se zpráva, že byl Okoř .....ale kruci co to kecám, ....že se koná ji tradiční Tupeský košt vín. Nebo Zlechovský košt vín? Já vám ani nevím, vždyť je to téměř jedno.... Místní vinaři a vinaři z okolí již několik dnů před tím zachlastali, ohodnotili si vínka a nám obyčejným smrtelníkům předhodili své výtvory, abychom alespoň jednou za rok zažili, to co oni každý den ve svém sklípku.
Start
Odjezd na akci měl téměř předpisový průběh. Poté, co jsme se s mojí krásnější a ukecanější polovinou přesunuli rychlostí, která se blížila rychlosti světla, z Olomouce do Němčic, přičemž jsme měli pouhý 3/4hodinový skluz díky výběru vhodného oděvu :-), započal další závod s časem. Domluvený odjezd z Němčic byl totiž ve 13:00h (my přijeli 12:50h) a čekalo nás malování, česání, navonění, obědvání, popovídání s rodiči a v neposlední řadě posezení na WC :-). Musím říci, že jsme svými výkony překonali mnohé postavy z Guinnessovi knihy rekordů... a přece to nestačilo. Každopádně kamarádi, kteří nás vyzvedávali čekali pouhých cca 8 min. No přiznejme si, to ještě jde, ne?
Cesta
Opět celková pohoda. Se zastávkou v KM, kde se A+J doma v rychlosti převlékli a nachystali (zde musím podotknout, že snad překonali i onu rychlost letícího fotonu), jsme konečně vyrazili směr UH. Sice říkám, že vyrazili, nicméně díky jednomu nedorozumění a dalšímu zazmatkování s údajnou ztrátou telefonu, jsme vyrazili na cestu celkově 3x, z čehož plyne, že jsme se stihli 2x vrátit. Přiznávám, měl jsem na tom tentokrát lví podíl. Zbytek cesty byl již bez dalších excesů a dokonce jsme ani nepotkali žádné debily, voly, krávy pomalý, blbce co mají vrátit řidíčák apod. Prostě byl na cestách klid a pořádek (na večerní statistiku nehod jsem se nedíval).
"Degustace"
Po prvnotním vášnivém uvítání (pánové-dámy), podání rukou (pánové-pánové) a objetí (dámy-dámy) se většina z nás vrhla na nepřeberné zásoby vinného moku všech možných odrůd. Zde bych rád upozornil na skutečnost, že potud se mé vyprávění zakládá na paměti nepoškozené alkoholem. Tak dál.... někdy ve třetině času jsme (my chlapi) zjistili, že máme ohromnou žízeň, protože to víno vysušuje lidské schránky. Nu zamířili jsme do blízké hospůdky (cca 20 kroků), kterážto malebnou zdála se býti....a byla! Po krátkém posezení jsme ještě poseděli ;-) a pak pokračovali ve vínku. Tohle jsme zopakovali 2x. Závěrem jsme u vínečka provedli vyhodnocení výher v tombole, ale protože jich moc nebylo, tak jsme si ještě zavdali na lásku. Málem bych zapoměl - koláčky. Jaký ti vám tam měli koláčky. Malé do dlaně a v každém asi tak kýbl tvarohu. Na jazyku se rozplývaly a tak jsme je my kluci sežrali, zatímco děvčata byly na kafíčku. Znáte to přísloví? Kdo dřív přijde.......
Návrat
Cesta zpátky byla zážitkem zejména pro řidičku. Představte si, že čekáte mimčo, jste střízliví, vedle sebe máte "střízlivou" kámošku a za zády "ovíněného" manžela se dvěma kamarády. No hustý. Každopádně to nesla statečně a i přes jednu čuryho zastávku a moře rad jak řídit jsme dorazili zpět domů.
Tak zase za rok.........
Náhledy fotografií ze složky Košt vína 2008
Komentáře
Přehled komentářů
I se mně to podařilo dočíst :-) Uf
Až na 1,2,3,4 a 5 odstavec bych s tím souhlasil.
Ale jo, bylo to veselé.
Reakce
(Martik, 11. 4. 2008 14:44)